STRÉCOVSKÁ FILOSOFIE

(Extrakt z přednášky, proslovené přednostou katedry strécovské filosofie MUStr. M. Klapetkem na III. strécovském vědeckém symposiu)

Jedním z nepřehlédnutelných rysů zralého strécovství je pověstný strécovský klid a rovnováha. Jejich viditelným obrazem je stréc, stojící s koštýřem na zápraží a sledující splašené lidstvo, bezhlavě se kolem něho ženoucí tu zprava doleva, tu zleva doprava, hned vpřed a hned zase vzad. Proti tomuto vpravdě naddějinnému klidu, kterým je stréc nabit a zakotven, jsou stoikové, jogíni a fakiři jen obyčejní panikáři, hysterikové a neurotici.

Kde se bere tato rovnováha a na čem stojí? Jak se na stabilní útvar sluší a patří, spočívá na třech základních kamenech.

Prvním základním kamenem strécovské rovnováhy je vědomí, že rovnováha je stavem nedostižným a v podstatě neexistujícím.

Život je pohyb a podobně jako chůze či běh je sledem nerovnovážných poloh, přecházejících jedna v druhou. Ve všedním životě velkomoravského stréca se to jasně ukazovalo už za prastarých dob: jakkoliv bylo třeba jeho ruky na poli, ve chlévě, ve stodole i v lese, mohl být jenom na jednom místě současně a ostatní musel nechat plavat. Tím vznikala nerovnováha, jejíž odstranění vyvolalo okamžitě nerovnováhu další. Stréc věděl, že k tomu dojde - jakož věděl i to, že to nikdy jinak nebylo, nebude a býti nemůže.

Druhým pilířem strécovské rovnováhy je humor. Jakožto jeden z hlavních faktorů strécovské filosofie není tento humor nijaká levná pouťová legrace: je to specifický přístup ke světu a k informacím, které z něho přicházejí. Je to přístup, při kterém předpokládáme, že ať kdokoliv kdykoliv říká o čemkoliv cokoliv, dělá v podstatě srandu a my jeho sdělení máme chápat jako vtip, případně jako pokus o vtip.

Stréc na základě svých zkušeností ví, že všechny jistoty jsou nejisté, relativní a zdánlivé a veškeré poznání je částečné a pomíjivé.

Vystoupí-li tedy někdo s jakýmkoliv kategorickým tvrzením, musíme předpokládat, že to nemyslí vážně, abychom nebyli nuceni považovat ho za jurodivého.

Humor neznamená odmítnutí či znehodnocení příchozí informace, nýbrž pouze její reálné zhodnocení. Projasňuje to mezilidské vztahy - i kadet Biegler říká lajtnantu Dubovi, který mu vyhrožuje vojenským soudem: "Ty žertuješ, kamaráde."

Tak s námi laškuje finanční úřad, policie, nadřízení - a jsou většinou špatně chápáni, takže jsme blízci toho, abychom proti nim zatrpkli.

Schopnosti přiměřeně zařazovat informace se lze částečně naučit i ve škole: tam jsme všemi pedagogy přesvědčováni, že právě a zejména jejich předmět je pro život nejdůležitější a je nutno mu věnovat mimořádnou pozornost. Máme pak dvě možnosti - buď a) vzít to vážně a zblbnout v květu mladosti za plného vědomí, nebo to za b) pochopit jako podivínské šprýmování ješitných docentů a utvrdit se v jistotě, že i bez jejich školního mudrosloví lze úspěšně procházet životem.

Humor, svou podstatou laskavý a pravdivý, bere tedy věcem a informacím jejich - jak se lidově říká na Modřicku - falešnou eternální dignitu. Vytváří se tím příznivá atmosféra, ve které by se byli mohli například Maryša, Vávra i Francek pěkně v klidu a harmonicky domluvit.

Konečně a posléze přistupujeme k základu třetímu, který má tu neobvyklou zvláštnost, že ho není.

Ano: tři základy strécovské rovnováhy jsou jen dva.

Kdo to pochopí, má i ten třetí.

V životě stále žijeme ve stavu, kdy postrádáme něco z toho, o čem máme zato, že je to v dané chvíli a k dané věci nezbytné. Kdyby například stréc čekal se žněmi, až nastanou všechny optimální podmínky, nesklidí nikdy. Naopak ví už předem, že se i letos bude muset rozhodnout, jestli sklidit obilí ne zcela zralé za sucha anebo zralé v dešti a mokru. Něco bude chybět vždycky, při čemž děj se ovšem nemůže zastavit.

Schopnost improvizace a pružná mysl umožňují díru v lávce přeskočit nebo obejít. Má-li se herec na scéně zastřelit a neozve se potřebná rána ze zákulisí, musí se sám vlastní rukou nehlučně uškrtit, aby hra nezůstala bez patřičného finále a nemuselo se vracet vstupné.

Nutno doznat, že technický věk spásnou schopnost improvizovat katastrofálně ničí, jak dokazují třeba postavy zdrcených ztracenců, marně shánějících součástku C-543/7221. Velkomoravští prastréci už od kolébky věděli, že při náležitém přístupu se věc musí uvést do chodu i bez chybějícího dílu, případně že je možné nahradit jej čímkoliv jiným. Vzácné koření hung-liu lze docela dobře zastoupit pepřem či balzám kopaiva terpentýnem.

Třetí, neexistující základ strécovské rovnováhy se tak pro zachování životní stability jeví být tím nejpotřebnějším.

Žel, k jeho nalezení a rozvíjení chybí většině lidí právě potřebná míra strécovské rovnováhy.